Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostel sv. Martina ve Veselé

Na protilehlém – pravém – břehu Bečvy leží obec Veselá. Zatímco administrativně je dnes součástí Zašové, farní kostel sv. Martina připomíná dobu, kdy byla Veselá samostatnou obcí s dlouhou a zajímavou historií. Kostel stojí na okraji lesa v horní části obce, protože jak kostel, tak i přilehlý hřbitov sloužil a slouží i katolíkům ze sousedních obcí ležících na opačné straně kopce.

img_2722--465x189-.jpgSoučasný kostel měl své předchůdce. První zmínka o veselském kostele je už z r. 1396, ale ten středověký kostel stál na jiném místě, někde mezi obcemi Veselá a Střítež. Zde - nad obcí - byl postaven první kostel v r. 1586, ovšem v té době byla farnost evangelická, teprve po třicetileté válce byl kostel navrácen katolíkům. Zchátralost kostela si vyžádala stavbu kostela nového – jak zaznamenal zašovský rektor Vranečka ve své kronice: „…. Leta 1728 dně 16. juny ve Veselej kostel nový dřevěný jest začatý, … přišli za deště s procesím z těch dědin, kteří k tomu kostelu patří, z Malej Bystřičky, ze Lhot i Brňova, z Veselej do Zašovej k Paně Marii prosit a nazpátek ze Zašovej jdouce já, rektor šel jsem s nimi až do Veselej a tam přijdouce založili jsme tenž nový kostel... Leta 1729 kostel nový vystavený veselský, dně 23. ledna byla něděla třetí po svatých Třech králích jest posvěcen skrz velebného pana děkana mezříckého Johanesa Bauchofera a dvou pánů patrů trinitářů zašovských…“

Ovšem i tento kostel byl ještě dřevěný a spadal pod farnost Rožnov. Rožnovský farář zde pro velké množství svěřených obcí nemohl sloužit mši častěji než pětkrát ročně. Situace se změnila až v r. 1784, kdy byla ve Veselé obnovena samostatná farnost. Výstavbě současného zděného kostela předcházela stavba budovy fary s typickou mansardovou střechou.

Samotný kostel byl dokončen v r. 1821 a jako předešlý posvěcen ke cti sv. Martina. Také o tom se zachoval zápis ve Vranečkově kronice:  „Leta Páně 1821 kostel ve Veselej kamený je posvěcený dně 16. září od dvojictihodného pana děkana mezříckého, ten čas faráře zašovského Antonína Hona.“

Patrociniu veselského kostela odpovídá i oltářní obraz zachycující známou scénu, sv.-martin.jpgkdy se římský voják, později známý jako sv. Martin z Tours, dělí se žebrákem o svůj důstojnický plášť. Jedná se o dílo Ignáce Bergera z roku 1882. Obraz v bohatě vyřezávaném rámu doplňují sochy andělů a sv. Šebestiána a sv. Rocha. Tato část výzdoby je starší než sám kostel, nacházela se už v předešlém dřevěném kostelíku. Jedná se o dosud dochovanou část zařízení kostela, kterou po roce 1784 s sebou do Veselé přivezl ze svého původního působiště z Velehradu první veselský farář Jan Nepomuk Weiser.

K výzdobě kostela patří i cyklus obrazů Křížové cesty z roku 1865 a další památky, včetně volné kopie obrazu P. Marie Zašovské. Interiér veselského kostela sv. Martina působí příjemným, útulným dojmem a kostel, kolem kterého ostatně vede trasa poutní stezky na Sv. Hostýn, jistě stojí za návštěvu. Obec si nově připomíná památku patrona svého veselského kostela tzv. Svatomartinským veselením, kdy se o víkendu blízkém svátku sv. Martina uskuteční Svatomartinská pouť, na kterou navazuje další kulturní a společenský program.

Následující kapitola - Zašová - cíl i východisko poutí

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA