Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zašová cíl i východisko poutí

pis z farní kroniky: „Pouti na sv. Hostýn 27-28.8 1938 účastnil se farář Frant. Řezníček se svými farníky. Letos počasí přálo, poutníků bylo kolem 200 s 9 hudebníky. Pouti se účastnili i čtyři radní, takže obecní rada nebyla schopna se usnášeti a nekonala se. Letos nám přišlo po návratu z pouti naproti množství věřících…“

Ano, i Zašovjané chodili a chodí na pouť. Nejčastějším a nejoblíbenějším místem je mariánská bazilika na Sv. Hostýně, kam Zašovjané dříve putovali pěšky, dnes sice volí častěji cestu dopravními prostředky, ale alespoň poslední úsek cesty z Bysřice (kde je ve farním kostele dosud oltářní obraz P. Marie Hostýnské vzpomínaný v úvodu) ujdou z tradice mnozí pěšky. Dnes, díky Evropskou kulturní stezkou vybudované poutní trase, je možno tradici pěších poutí znovu oživit. Do budoucna je uvažováno o další větvi poutní stezky, která by ze Zašové vedla k mariánské bazilice ve Frýdku a odtud až do Krakova. Tento směr a cíl je vzhledem k místu pravděpodobnému vzniku zašovského obrazu více než symbolický.

Přes hřeben Veřovických vrchů sousedí se Zašovou Mořkov. Velmi oblíbená pouť ke sv. Jiří je první jarní poutí v okolí a koná se v neděli po 24. dubnu. Ze Zašové do Mořkova na pouť prý kdysi chodili pěšky „přes kopec“ nejen poutníci, ale i řemeslníci se svými výrobky.

helenciny-fotky-2013-248--465x412-.jpgToutéž cestou se vydávají v novodobě založené tradici členové a příznivci čs Orla, aby se na vrcholu Trojačky u mariánského obrázku setkali se svými sousedy z Mořkova. Poutní výšlap se koná po domluvě obou účastněných stran a v závislosti na počasí vždy kolem 7. října. (Svátek P. Marie Růžencové, dříve známý jako P. M. Vítězné - na památku vítězství křesťanů nad Turky v námořní bitvě u Lepanta 7. 10. 1571.)

Blízký Radhošť s kaplí sv. Cyrila a Metoděje je celoročně cílem rodinných výletů a oblíbená je také hlavní pouť 5. července. Z Radhoště má v budoucnu poutní trasa pokračovat na slovenskou Turzovku – novodobé a stále se rozvíjející poutní místo.

Stejně jako na Radhošti i v blízké obci Vidče je sv. Cyrilu a Metoději zasvěcený kostel, zde v novogotickém stylu a v těchto letech dokonale opravený a udržovaný. Návštěvníka překvapí především svou výzdobou interiéru. Dřevěná kaplička poblíž kostela je evidovanou kulturní památkou.  

stare-zubri--465x354-.jpgZa návštěvu stojí i některé nové církevní stavby, které jsou velmi vydařené, což při snaze architektů po originalitě za každou cenu není u moderních sakrálních staveb bohužel úplně samozřejmé. Takovými zdařilými příklady současné církevní architektury jsou kaple Sv. Ducha ve Starém Zubří a kostel sv. Zdislavy na Prostřední Bečvě. Kaple ve Starém Zubří i kostel ve Vidči patří pod správu farnosti Zubří - http://www.farnostzubri-vidce.wz.cz/. Kostel sv. Zdislavy - http://www.svatazdislava.cz/  spadá pod správu farního úřadu na Dolní Bečvě.

img_2649--503x640-.jpgSamozřejmě že návštěvníci Valašska neopomenou navštívit rožnovský skanzen s dřevěným kostelíkem sv. Anny a „Valašským Slavínem“, ovšem i farní kostel Všech svatých v Rožnově stojí za návštěvu. V jeho interiéru je mimo jiné sádrový model známého radhošťského sousoší sv. Cyrila a Metoděje – dar přímo od jeho autora  Albína Poláška. Rožnovský farní kostel je stejně jako kostel v Zašové přes letní sezonu přístupný veřejnosti s možností komentované prohlídky v rámci akce zlínského kraje Otevřené brány. http://mapy.kr-zlinsky.cz/otevrene_brany/

Následující kapitola - Věřící versus turisté?